TENZOR.CZ eshop/Vinotéka/Bílá vína s přívlastkem zboží

Chardonnay 2006, pozdní sběr, barrique 179 Kč

Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder, Feinburgunder

Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,7 %, 2007 - 4 %

Tradiční oblasti: Světová odrůda

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; odrůda pochází z Burgundska. Genovou analýzou bylo zjištěno, že pravděpodobně vznikla samovolným křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Původně se předpokládalo, že se jedná o mutaci Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Alsasku jako Weisser Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nepochybně dává nejkvalitnější bílá vína na světě. Je to hlavní odrůda Burgundska, kde v oblasti Chablis dává světoznámá stejnojmenná vína na těžkých vápenitých jílech (kimeridžské jíly). Na křídových půdách oblasti Champagne je bílou složkou šampaňských vín. Chardonnay je rozšířenou odrůdou nejen po celé západní i východní Evropě. Například Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví vína této odrůdy a v jejím rozšiřováním nezaostávají ani v Jižní Americe, Austrálii, Na Novém Zélandu a v Jihoafrické republice. V současné době je průměrné stáří na vinici 8 let.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987
Období sklizně: od druhé poloviny září
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: Víno se hodí pro slavnostní příležitosti. Dobře doplňuje hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanovou omáčky. Dále je vhodné k paštikám a k plodům moře. Poradí si i se steakem. Vyhýbejte se tučným rybám a octu.

Víno: Vína Chardonnay jsou uznávanými, vyhledávanými a v současnosti nejmódnějšími víny na světě. Dokonce i pěstitelé si tuto odrůdu velmi zamilovali, hlavně kvůli jeho přizpůsobivosti. Daří se mu v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek než většině ostatních odrůd. Bývají často využívána také pro výrobu šumivých vín. Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějším klimatu bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu. Na těžkých půdách mají minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8 až 10 letech. Chardonnay s teplých klimatických podmínek mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu a někdy medu i karamelu. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo po 3 až 5 letech zrání v láhvi. Při výrobě vína v malých dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování). Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Větší obsah zbytkového cukru chuť vína nepříjemně rozšiřuje.

Zdroj: http://www.encyklopedie-vina.cz

Rulandské šedé 2005, pozdní sběr 189 Kč

Synonymum: Pinot gris
(3,7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Původní francouzský název Pinot gris, v Itálii Pinot grigio, v Německu Ruländer podle obchodníka vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu ve Falci. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich) podle mnichů cisterciáků, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. Tokayer v Alsasku. Původní český název Roučí šedé.

Pinot gris vznikl mutací z Pinot noir a je rozšířen po celém světě. Růst i olistění jsou střední, list málo dělený, dřevo vyzrává dobře. Mrazuodolnost je dobrá, odolnost proti houbovým chorobám je též dobrá, jen plíseň šedá napadá kulaté bobule s jemnou, šedomodrou slupkou častěji. Plná vína dává na hlinitých půdách, ale jako jedna z mála bílých odrůd dává plná vína i na půdách štěrkovitých a písčitých, jsou-li keře udržovány při dostatečně bujném růstu. Pro pravidelné a dobré sklizně je bezpodmínečně nutné vysazovat dobře prošlechtěný materiál uznaných klonů. Neselektovaný materiál je náchylný na sprchávání a střídavou plodnost.

Pinot gris je odrůda, od jejíchž vín se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typičnosti je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry imituje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami, jejichž obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vystřelit až do růžova.

Výběry a bobulové výběry lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a uspěli excelentně zejména v Německu u mladých lidí. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní po jablkách, hruškách, mangu, květinách a dokonce i po kozím pysku.

Rulandské bílé 2002, pozdní sběr 149 Kč

Synonymum: Pinot blanc
(5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Název Rulandské je anachronismus, který vznikl nepochopením a z neznalosti ampelografických realit v roce 1993, kdy bylo Burgundské bílé přejmenováno na Rulandské bílé. Ve skutečnosti se jedná o francouzskou odrůdu Pinot blanc, pocházející z Burgundska, která nese ve většině vinařských oblastí svůj původní název nebo jemu podobný jako v Itálii Pinot bianco. Jen v Německu a Rakousku to je Weißer Burgunder a v Maďarsku Fehér burgundi. Původní český název je Roučí bílé. Odrůda vznikla jako pupenová mutace z odrůdy Pinot noir, která má modré hrozny.

Pinot blanc je odrůda středního růstu, s hustěji olistěnými letorosty a tří- až pětilaločnými listy. Její hrozen je malý až střední, válcovitý, hustý. Bobule malé, kulaté, někdy poněkud oválné, s tenkou slupkou a řídkou dužninou. Chuť je sladkokyselá. Dřevo letorostů vyzrává dobře a mrazuodolnost je dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám je střední, ale proti plísni šedé nízká. Zrání hroznů je pozdní, a proto vyžaduje výborné polohy. Nejlepší kvality vín se dosahuje na vápenitých půdách. Sklizně jsou pravidelné a dobré. Poměrně často se docilují predikátní vína vyšších stupňů.

Na půdním složení a vinařské oblasti závisí celkový projev vína. Ale na celém světě patří vína odrůdy Pinot blanc mezi klasická bílá vína. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takové ocenění, nesmějí být výnosy příliš vysoké a vyzrálost hroznů alespoň kolem kvality pozdního sběru. Při nadměrném výnosu a nedozrálých hroznech jsou vína hrubá, tvrdá, prázdná a žádným ležením se nezlepší. Při odpovídajících podmínkách jsou vína elegantní, harmonická, plná a bohatá extraktivními látkami. Přitom nikdy nepůsobí těžkopádně. Jejich kyselina je zralá, což zvyšuje přitažlivost a při řízeném kvašení se v nich zachovají i jemné květinové vůně. Ležením se taková vína ještě více zaplňují a získávají na viskozitě, jejich barevné tóny se zvýrazní a původní svěží aroma se mění na vůni hrušek, červeného ovoce nebo i lískových oříšků. Pinot blanc je vhodný pro tvorbu výběrů a bobulových i botrytických výběrů. Ale je to současně výborná surovina pro šumivá vína.

Rulandské šedé 2003, pozdní sběr 159 Kč

Ryzlink vlašský 2003, výběr z hroznů 239 Kč

Synonymum: Welschriesling
(8,5 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii.

Růst je střední, list středně velký s ostrým zoubkováním okrajů, většinou méně dělený, světlejší barvy. Dřevo vyzrává velmi dobře a borka má žlutavou barvu. Hrozen je válcovitý, na dlouhé stopce, někdy s přívěsným hrozínkem. Bobule je malá, kulatá, žlutozelená, s černou tečkou na vrcholu. Slupka je slabá a pevná, obsah řídce šťavnatý s pronikavou kyselinou. Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Trpí vadnutím třapiny.
Zrání hroznů je velmi pozdní.

Vína se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové, při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín počínaje lehkými a prostými, tvrdými víny stolními ke svačinám s uzeninou, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci; přes svěží vína jakostní, z nichž zavoní rybíz či angrešt a na vápenité půdě kytice lučního kvítí; až po delikátní, medově vyzrálá vína výběrů s příchutí hrozinek, podbarvená citronovými tóny jemné botrytidy.

Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.

Ryzlink rýnský 2003, výběr z hroznů 499 Kč

Synonymum: Rheinriesling, Riesling
(7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1941

Pěstování Ryzlinku rýnského se dá doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbena a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy. Teprve v 18. století se poznala vysoká hodnota této odrůdy a přišlo se na to náhodně, když v roce 1775 přivezl kurýr do benediktinského kláštera v Johannisbergu v Porýní s velkým zpožděním povolení ke sběru hroznů od převora benediktinského řádu, který sídlil ve Fuldě. Mniši v Porýní čekali trpělivě na povolení, přestože již velká část hroznů byla napadena ušlechtilou plísní. Při sklizni zpracovali zdravé hrozny odděleně od hroznů nahnilých. Jaké bylo jejich překvapení, když z hroznů napadených ušlechtilou plísní byl ten nejlepší Ryzlink, jaký do té doby nikdo ještě nepil.
Současné genetické studie ukazují, že Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem mezi odrůdou Heunisch a semenáčem Tramínu. Dnes se Ryzlink rýnský pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Nejvíce jsou ceněny vyšší stupně vín predikátních.

Jeho synonyma: Rheinriesling nebo jen Riesling v Německu, Petit Riesling ve Francii, Rajnaj Rizling v Maďarsku, Graševina v Chorvatsku, White Riesling v USA, u nás kdysi Starosvětské.
Letorosty jsou vzpřímené, středního až bujného růstu. Listy středně velké s vrásčitým povrchem. Dřevo vyzrává brzy a velmi dobře. Hrozen je malý až střední, s malou, kulatou bobulí zelenožluté barvy. Slupka je pevná, dužnina jemně aromatická.

Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám dobrá. Třapinu napadá plíseň šedá často před úplnou zralostí a hrozny pak padají na zem. Na plně vyzrálých bobulích se objevuje ušlechtilá plíseň hlavně v polohách, kde jsou časté podzimní mlhy. Ryzlink rýnský vyžaduje výborné jižní viniční polohy, nejlépe svažité. Vysoké jakosti vína se dociluje hlavně na záhřevných, méně zvětralých prvohorních půdách s vyšším podílem skeletu nebo na půdách břidličnatých. Na těžkých půdách bývají vína širší, méně charakteristická, postrádající ovocnost a svěžest. Plodnost je dobrá a pravidelná, hrozny se sklízejí velmi pozdě, koncem října a v listopadu a jsou vhodné pro ledová vína.

Vína Ryzlinku rýnského mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u bobulových výběrů až jantarové.

Jeho vína vynikají širokou škálou vůní podle půdního typu a ročníku. Vůně mohou být ovocné – broskev, nezralé jablko, citronová kůra, kdoule a u měkčích vín i meruňka, ananas. Mohou být i kořenité, minerální, zemité i kouřové. Při zrání vína se objevuje med, marcipán, mandle a hrozinky. Z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem, to když je většina bobulí sluncem opálena do hnědava.

V chuti ryzlinkových vín hraje velkou úlohu kyselina a její zralost. Od ocelové kyseliny v nezralých ročnících, přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek láhvové zralosti. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních predikátních vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti vyprodukovanými ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku. Kabinetní vína jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, pozdní sběry k pstruhům i jiným rybám v různých úpravách, sladké výběry k desertům. Jakostní vína Ryzlinku rýnského jsou vhodná k lehčím úpravám drůbeže.

Ryzlink rýnský 2005, výběr z hroznů 359 Kč

Chardonnay 2005, pozdní sběr 118 Kč

Synonyma: Pinot Chardonnay, Morillon, Weisser Clevner, Gelber Weisburgunder, Feinburgunder

Podíl vinic v ČR: 1999 - 1,7 %, 2007 - 4 %

Tradiční oblasti: Světová odrůda

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987
Období sklizně: od druhé poloviny září
Barva: světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá
Vůně: intenzivní, plná, harmonická
Chuť: plná, dlouho doznívající, jemně kořenitá, s elegantní kyselinou, minerální, křemenná
Ve vůni a chuti můžeme hledat: zelené jablko, hrušku, akát, citrusové plody, broskev, mango, banán, meloun, ananas, smetanu, máslo, med, karamel, lískový oříšek, ocelové tóny, minerály, toastování
Vhodnost ke skladování: dobrá

Zdroj: http://www.encyklopedie-vina.cz